Reference

"Ještě teď vibruju hustým způsobem!"

Dnes jsem si vážně šáhla na dno, ale konečně jsem pochopila, proč se mi ty vztahy tak nedaří. Znovu otevřít staré rány, jako šikanu ve škole a zneužívání v rodině, bylo náročné. Nastavila jsem si tam iluze a masky, že to vlastně nebylo. Jenže stejně vás to dohoní a chce to zpracovat. Já se teď těším na tu práci, která se rozběhla...

"Jak je možný, že z toho obrázku víte tolik věcí? Já to ani neumím říct slovy. A vy mi to najednou říkáte nahlas. Fakt nechápu. Ale cítím se klidnější, lehčí. Je to zvláštní… dobrý a stále pracující."

"Já jako inženýr jsem si fakt myslel, že to bude taková psycho hra na emoce. Ale... když jste mi ukázala tu šablonu... a já tam stál... najednou mi běhal po těle mráz… tak jsem pochopil, že to asi není jen obrázek. A že se dějí věci, které nejdou vysvětlit hlavou."

"Já to neumím moc popsat… ale něco se ve mně fakt hnulo. Jakoby se mi uvnitř uvolnil prostor, kde konečně můžu být já. Ne ta, co se musí tvářit, že je v pohodě. Ale fakt já. A to je teda síla."

"Já vůbec netušila, že tolik věcí v sobě táhne moje dcera. A že vlastně spoustu z toho má ode mě. Ne vědomě, já jsem se vždycky snažila být dobrá máma… ale až teď mi došlo, jak moc nás ovlivňuje, co sami nemáme zpracovaný. Jsem ráda, že jsme sem přišly. Pro obě."

Mapy mě překvapily daleko víc než jsem čekal.

"No hele, já jsem čekal nějaký malůvky, nějaký typologie nebo něco. Ale že se mi rozjede celá základka a vztah s tátou? To jsem teda fakt nečekal. A to, co jste řekla o mojí mámě – to jsem v životě nikomu neřekl. Ani sobě. Díky, fakt jsem to potřeboval slyšet."

Řešili jsme neustálé problémy u naší dcery. Byli jsme zoufalí. Terapie nepomáhaly tolik, jak jsme doufali. Na doporučení jsme šli na Životní mapy. Po prvních dvou sezeních začaly změny. Má větší sebevědomí, víc komunikuje a já konečně chápu, jak jí být oporou.

"Já vlastně vůbec nevím, proč brečím... Teda, vím. Ale poprvé mi někdo pomohl to pojmenovat. Já si vždycky myslela, že jsem špatná. Že si to všechno zasloužím. Ale vy jste mi ukázala, že to nebyla moje vina. Nikdy. Děkuju. Možná poprvé mám pocit, že to půjde jinak. Že se nemusím řezat, abych cítila, že žiju."

Sebekritika mě provázela roky. Až na mapě jsem pochopila proč. Až tam jsem se přestala bát být sama sebou. 

Mapy mi doslova zachránily kůži. Dřív jsem nevěděla, jak jinak než bolestí ventilovat, co se ve mně děje. Teď už chápu, odkud to všechno šlo – z pocitu, že mě nikdo nevidí, že nejsem dost dobrá.

Po každé mapě jsem cítila, že se něco uvolní. Slzy, vztek, smutek… ale i úleva. A hlavně – klid. Najednou jsem věděla, že nejsem zlá, divná, ani špatná. Jen jsem měla bolesti, které jsem neuměla pojmenovat. Dnes už to jde i jinak. A tohle přijetí mi změnilo život.

Celý proces byl hluboký, silný a mapa se mnou "pracovala" ještě několik dní poté. Dost věcí se mi poskládalo. Uvědomila jsem si, proč reaguju tak, jak reaguju, odkud to všechno pramení. A taky že mám právo říct NE bez výčitek. Byl to pro mě fakt silný zážitek, skoro až rituální.

Cítím se lehčí. 

Vážně. 

Mapy mi daly odvahu být sama sebou.

Děkuju!

Iva pojmenovala věci, které jsem nedokázal říct ani na terapii. Popisovala vztahy, ve kterých jsem se poznával až nepříjemně přesně. Když jsme začali rozplétat dětství, uvědomil jsem si, že roky nesu v sobě zážitky, které ovlivňují úplně všechno, od práce po vztahy. Mapy mi pomohly se na to podívat z nadhledu. Neznamená to, že je všechno pryč, ale mám nástroje, jak s tím pracovat. 

"Já jsem celý život prostě poslouchala. Co chtějí ostatní. Nejdřív rodiče, pak chlapi, pak šéf. A já? Nikde. Dneska jste mi poprvé ukázala, že to není sobectví, když se postavím za sebe. Já jsem poprvý řekla 'ne' a necítila vinu. To je úplně novej pocit. Dík."

Začala jsem se řezat někdy kolem čtrnácti. Nikdo o tom nevěděl. Doma bylo dusno, ve škole tlak, a já měla pocit, že jsem úplně sama. Psychologové se mě snažili pochopit, ale nic se neměnilo.

Pak mě máma vzala na Životní mapu. Netušila jsem, co to je. Jen jsme seděly, kreslily a Iva mi kladla otázky, které se mi zabodávaly přímo do duše. Nechápala jsem, jak někdo může z pár barev vidět, co cítím. Ale viděla. A já se poprvé přestala stydět za to, co mám uvnitř.

Dnes už se neřežu. Ne proto, že bych "musela přestat", ale protože už vím, proč jsem to dělala. A našla jsem jiný způsob, jak zvládat bolest a ventilovat to. Životní mapy mi pomohly pochopit sebe samu a přijmout se. Konečně! Děkuju, že jste mě slyšela, i když jsem dlouho mlčela.

Mapy mi pomohly se na to podívat z nadhledu. Neznamená to, že je všechno pryč, ale mám nástroje, jak s tím pracovat. A po měsících jsem vnitřně klidnější.

"Sakra... Já jsem si fakt myslela, že to mám pod kontrolou. A přitom tady jen sedím a brečím. Já jsem prostě jen nevěděla, jak s tím žít. A najednou to jde. Děkuju vám, fakt."

"Tý jo, já vůbec nevěděla, že tohle ve mně je. Jak můžete z toho poznat, že jsem se snažila celý život všem zavděčit?! A proč mi až teď došlo, že to není moje povinnost? Fakt pecka!"

Je to neskutečný!

Moje dcera se sebepoškozovala. Psycholog, škola, zoufalství. Pak nám někdo doporučil Životní mapy. Šla jsem do toho s obavami, ale byla to naděje, kterou jsme potřebovaly. Během několika setkání se dcera začala měnit. Ne hned, ale krok za krokem. Učila se vnímat, co cítí. Učila se komunikovat. Vztah se mezi námi zlepšil, ona se přestala řezat a začala mi důvěřovat. Není to jen o dítěti, je to i o rodiči. Za mě – děkuju!

Pracuju s lidmi, vedu tým a snažím se být dobrá máma. Dlouho jsem ale jela na výkon – pořád pro ostatní, málo pro sebe. Životní mapy mi pomohly pochopit, proč to tak mám. Šly hluboko, občas až do bolesti, ale přesně tam bylo potřeba jít. Po každé mapě se něco uvolní. Psychosomatika, která mě roky omezovala (úzkosti, únava, bolesti zad), se začala zlepšovat. A ano, nestačí jedna mapa. Je to proces. Ale ten proces dává smysl a má výsledky. Doporučuji každému, kdo chce opravdu něco změnit.

Mapy? Našla jsem tam, proč se zavděčuju, proč neumím říct NE. A taky to, že to není moje vina. 

Mapy nejsou zázrak na počkání. Ale když jim dáte čas, začnou odkrývat vrstvy, které běžně přehlížíte. Já jsem po každém sezení cítila, jak se mi mění pohled na sebe i okolí. A hlavně – přestávám být ve stresu.

První sezení bylo silné. Mapa mě bolela, ale zároveň ulevila. Cítím to v těle ještě teď.

Na první mapě jsem se úplně sesypala. Ale v dobrém. Uvědomila jsem si spoustu věcí – proč se zavděčuju, proč neumím říct NE. A taky to, že to není moje vina. Dnes už se nebojím nastavovat hranice. A lidi to respektují. Je to neskutečné!

Nečekala jsem, že se z obyčejného obrázku stane taková pecka. Mapa mi ukázala, co jsem roky přehlížela.

"Po pár mapách se dcera přestala řezat. Já pochopila, co prožívá. Díky, že na to nejsme samy."

Nebylo to vždy snadné, ale pokaždé to přineslo posun. Mapy mi změnily život!

Životní mapy si mě přitáhly. Nevěděla jsem, co čekat, ale cítila jsem, že to potřebuji. Už během prvního sezení jsem začala chápat, proč se chovám, jak se chovám. Mapa mi pomohla uvidět příčinu, kterou jsem dřív jen tušila. Emoce se začaly čistit, tělo se uvolnilo a konečně jsem se nadechla.

Myslela jsem si, že mám všechno srovnané. Po první mapě mi došlo, že vůbec. Dnes už reaguju jinak – s klidem, sebevědoměji. A hlavně – cítím se dobře!

Pracuju na sobě už dlouho. Myslela jsem si, že mám spoustu věcí z dětství zpracovaných. Ale až mapa mi ukázala, co všechno ještě držím. Emoce, bolesti, vzorce…

Po několika mapách jsem najednou v práci nastavila hranice, lidi si ke mně přestali dovolovat, přestala jsem přebírat odpovědnost za všechno a všechny. Cítím se lehčí. Vážně. Mapy mi daly odvahu být sama sebou.

Jednou větou: Dlouhodobá práce a silná proměna. Doporučuji!

Začínám vidět, jak vzorce mezi námi fungují a co můžu změnit. Mapy bych doporučila všem

Říkal jsem si, že to bude nějaký test osobnosti nebo nefunkční ezo-metoda. Ale musím říct – dost jsem se spletl. Po první mapě mi došlo, že spousta mých vztahů má kořeny v dětství, v něčem, co jsem měl za uzavřené. Paní Iva pojmenovala věci, které jsem měl hluboko v sobě, ale neuměl je vyjádřit. Najednou mám odpovědi, které jsem roky hledal.

Celý proces byl hluboký, silný a mapa se mnou "pracovala" ještě několik dní poté. Dost věcí se mi poskládalo. Doporučuji, ale jen pokud jste připravení na pravdu.

Upřímně, vůbec jsem netušil, co od toho čekat. Dostal jsem mapu jako dárek a šel jsem do toho spíš ze zvědavosti. Nečekal jsem, že se během pár minut otevřou vzpomínky ze základky, které jsem si roky ani neuvědomoval. A hlavně které mě ovlivňovaly dodnes v kolektivu.

Kéž by tohle moji rodiče věděli dřív. Dnes to doporučuju všem, co mají pocit, že se točí v kruhu a neví proč.

Reakce na Životní mapy®

Já jsem si díky vám uvědomila spoustu věcí nejen o synovi, ale i o sobě jako matce. Začínám vidět, jak vzorce mezi námi fungují a co můžu změnit. Mapy bych doporučila všem rodičům, co cítí, že něco nesedí, ale neví přesně co. Je to laskavé, ale přitom přesné a hluboké. 

Reakce na Životní mapy®

"Včera jsme si to s dcerou večer užili, ona byla jak vyměněná, se mi zdálo... Jindy si sotva řekneme pár vět.
Připadám si po mapě daleko klidnější.
Ivo, chtěla bych ti ještě jednou moc a moc poděkovat za to, jakou trpělivost jsi se mnou měla. Myslím, že to pro mě nikdo neudělal nebo si to fakt nepamatuji. Moc si toho vážím!"

Reakce na školení Objev svého Tygra®

Víte, po tom, co jsem tady slyšel, tak Vám musím říci, že jsem tohle celou dobu zažíval na základní škole. Jen jsem to neuměl popsat dospělým. Chodil jsem k psychologovi a bral medikamenty. Kdyby tohle věděli moji rodiče už tenkrát...

Reakce na Životní mapy®

Dostal jsem poukázku na tuhle metodu, o které jsem nic nevěděl. To, že se mi otevřou staré situace s mými rodiči, probereme to a dostanu konečně odpověď proč se mi to děje, jsem vůbec netušil.

Reakce na školení Objev svého Tygra®

Bylo to pro mě úplně nové, nikdy jsem o tygrovi nečetla ani neslyšela. Vzhledem k tomu že mám syna s Aspergerem a ADHD, tak vítám jakoukoli možnost se mu přiblížit a pochopit jeho chování.

Bylo vidět že jste zaujatá, že tomu věříte. Bylo moc fajn Vás poslouchat a pak si i namalovat svého tygra. Určitě jsem si z toho odnesla hodně jak do osobního, tak i do pracovního života.

Reakce na Životní mapy® 

Životní mapy mi pomohly poodstoupit. Najednou jsem byl v situacích, které mě rozčilovaly jako pozorovatel, díky tomu jsem začal ve spoustě situacích reagovat jinak, s klidem, začaly mi přicházet odpovědi na otázky, se kterými jsem si dříve nevěděl rady, jakoby jsem měl najednou klíč na problémy, které se předtím zdály nevyřešitelné nebo neidentifikovatelné. U většiny zjistíte, že ty věci najednou nejsou problém, minimálně nejsou váš problém. Díky tomu jste klidnější a šťastnější. Dokážete rozpoznat co je pro vás důležité a tomu věnujete pozornost, ostatní věci jako by vás neovlivňovaly, nekazily vám náladu a nerozptylovaly vás od těch důležitých. To vás naučí říkat slovo "NE" aniž byste měli špatný pocit. I díky tomu máte čas si všímat toho podstatného, to ocení i lidi kolem vás, a s tím si vyčistíte prostor kolem sebe.

Reakce na Životní mapy®

Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu a bála se už pár dní před termínem. Věděla jsem, že to bude síla a také byla. Mapa se mnou opravdu pracovala ještě pár dní a doznívaly všechny věci. Za mne doporučuju na plné čáře a už se těším na další setkání!

Reakce na Životní mapy®

Dělám si u Ivy cyklus map a každý rok stojí za to. V každém roce nacházím témata k řešení. Opravdu se začnou dít věci!

Reakce na Životní mapy® 

Abych řekl pravdu, vůbec jsem tomu nevěřil a mapu jsem dost odbyl. Jenže i přesto mi paní Iva řekla spoustu věcí, situací i vztahů, v kterých jsem se opravdu poznal. Svou druhou mapu už jsem maloval úplně jinak a viděl jsem u samotné práce spousty věcí, které mi pomáhají pochopit co se mi děje v mém životě.

Reakce na Životní mapy® 

Ještě jednou moc děkuji za naše milé setkání a váš úžasný přístup.:-) Kuba byl spokojený a líbilo se mu u vás. Moc mi pomohlo si některé věci uvědomit. Pokouším se je nově vsunout do naší rodinky. Je u nás méně dramatických situací...

Reakce na školení Objev svého Tygra®

Moc děkuji, bylo to pro mě hodně přínosné. Již rok chodím na psychoterapie pravidelně a tohle mi pomohlo mnohem rychleji pochopit jaká jsem, proč reaguji na věci jak reaguji. Že je u mě vlastně v pořádku, že jsem citlivá a mám v sobě hodně emocí.

Ještě jednou moc děkuji a pokračujte v tom, co děláte!

Reakce na Životní mapy®

Životní mapy pro mě byly velice zajímavé. Musím přiznat, že jsem se toho bála, protože jsem vůbec nevěděla co mne čeká, ale byl to parádní magický zážitek. Nejtěžší pro mě bylo malovat ty barvy. Co mě překvapilo? Že jsi vlastně už byla druhá, která se mnou řešila mámu... To, že neumím říkat NE, tak na tom musím ještě dost pracovat. Ale když nastane situace, kdybych měla to NE říct, vzpomenu si na tebe a životní mapy a už mi to šrotuje, takže v tom mi to pomohlo určitě.. Cítila jsem asi všechny pocity... radost, napětí, uvolnění, ale i úzkost a stres... 

Ještě jednou moc děkuji!

Reakce na školení Objev svého Tygra®

Bylo to naprosto boží, opravdu! Děkuji za to!

Reakce na workshop ve školce - Tygří svět®

Je to až s podivem, jak děti reagovaly na svého tygra. Co dostala Iva z dětí za odpovědi, nás ve snu ani nenapadlo. Rychlíky nám zpomalila a uzavřené děti zase rozmluvila. Už jsme zvědaví na příští setkání, vidíme v tom velký potenciál!

Reakce na Životní mapy®

Mnoho let se pokouším pracovat sama na sobě, dokonce jsem si myslela, že s již nežijícími rodiči mám vše zpracované. Potom jsem si stoupla před šablonu a začala kreslit. Vynořily se staré rány, emoční boje a stresy, co mě stále dokola držely ve strnulosti. Vztek na otce se mi konečně uvolnil. Ještě pár dní se mi zdálo o různých situacích, které se postupně uklidňovaly až odezněly. Nikdy jsem si nemyslela, jak je tato metoda funkční!

Reakce na Životní mapy®

pozn. Práce s mapou s mojí vlastní dcerou byla náročná.

Po týdnu mne zastavila na chodbě a hrubě mi  vynadala: "Jak je jako možné, že z blbého obrázku mi vidíš až do duše?! Jak jako přečteš co cítím, protože jsem to nikomu neřekla?!"

Nicméně dcera se mi otevřela, více spolu mluvíme, je mezi námi více důvěry. Mapa samotná ji nakopla, začala mít více koníčků, jde si za svým cílem stát se učitelkou v MŠ a více spolupracuje i pomáhá doma.