Proč se bojím udělat chybu?

"Co když to pokazím?" Jedna obyčejná věta.

A přesto dokáže zastavit podnikání, vztahy, rozhodnutí, sny i celý život. Někteří lidé raději neudělají nic, než aby riskovali chybu. Roky přemýšlejí. Plánují. Připravují se. Vylepšují. Čekají na správný okamžik. A ten nikdy nepřijde. Ne proto, že by nebyli schopní. Ale protože je neřídí touha uspět. Řídí je strach selhat.

Chyba není problém. Strach z chyby ano.

Když se podíváme na malé dítě, zjistíme něco zajímavého. Dítě se učí chodit.

Spadne - Znovu vstane - spadne - znovu vstane - spadne třeba stokrát.

A přesto ho nenapadne: "Asi nejsem typ na chození."

Nezačne si myslet: "Jsem neschopný."

Nezačne se porovnávat s ostatními dětmi. Prostě pokračuje. Protože chybu nevnímá jako důkaz své hodnoty. Je to jen součást učení.

Kdy se to pokazilo?

Někde během života jsme přestali vnímat chybu jako zkušenost. A začali ji vnímat jako důkaz. Důkaz, že nejsme dost dobří. Důkaz, že selháváme. Důkaz, že na to nemáme. Důkaz, že nás někdo odmítne. A právě tady bývá začátek perfekcionismu.

Perfekcionista netouží po dokonalosti

Tohle bývá překvapení. Většina perfekcionistů ve skutečnosti netouží po dokonalosti.

• Touží po bezpečí.
• Touží vyhnout se kritice.
• Touží vyhnout se odmítnutí.
• Touží vyhnout se pocitu selhání.
• Dokonalost je jen nástroj.
• Pokus, jak si zajistit lásku, přijetí nebo uznání.

Co se děje v hlavě perfekcionisty?

Představte si, že máte napsat článek. Nebo založit podnikání. Nebo oslovit klienta. Nebo pozvat někoho na rande. 

V hlavě se okamžitě objeví hlas: 

• "Ještě to není dost dobré."
• "Musíš se víc připravit."
• "Ještě něco nastuduj."
• "Ještě to uprav."
• "Ještě chvíli počkej."

Na první pohled to vypadá jako zodpovědnost. Ve skutečnosti to bývá strach.

Strach z chyby bývá často strachem z lidí

Většina lidí se nebojí samotné chyby. Bojí se toho, co přijde potom. Co si o mně pomyslí? Budou mě kritizovat? Budou se smát? Ztratím respekt? Přijdu o lásku? A tady se často dostáváme hluboko do dětství. Protože mnoho lidí nezažilo, že mohou udělat chybu a přesto zůstat přijímaní.

Dítě, které nesmělo chybovat

Někdy stačilo pár vět.

• "To jsi zase pokazil."
• "Tohle snad nemyslíš vážně."
• "Podívej se na ostatní."
• "Kdybys dával pozor..."
• "Tohle není dost dobré."

A někdy nebyla potřeba ani slova. Stačil povzdech. Pohled. Zklamání v očích rodiče. 

Dítě velmi rychle pochopí: Chyba je nebezpečná. A začne dělat všechno proto, aby se jí vyhnulo.

Cena za bezchybnost

Na první pohled vypadá perfekcionista úspěšně. Je pečlivý. Spolehlivý. Výkonný. Má vše pod kontrolou. Jenže málokdo vidí, co se děje uvnitř. Neustálé napětí. Přetížení. Pochybnosti. Sebekritika. Únava. Pocit, že nikdy není dost. Protože cíl perfekcionisty není něco dokončit. Cíl perfekcionisty je nikdy neudělat chybu. A to je cíl, kterého nelze dosáhnout.

Největší paradox

Lidé, kteří se nejvíce bojí chyby, často udělají jednu obrovskou chybu.

Nezačnou. Nenapíšou knihu. Neotevřou podnikání. Neřeknou, co cítí. Neodejdou ze vztahu. Nezkusí nový směr. Neudělají první krok. A tak se celý život chrání před malými chybami. A přitom přicházejí o velké příležitosti.

Život neroste z dokonalosti

Zkuste si vzpomenout na věci, které vás v životě nejvíc naučily. 

Byly to úspěchy? Možná některé ano.

Ale většina lidí zjistí, že jejich největší růst přišel právě po chybách. Po rozchodu. Po neúspěchu. Po špatném rozhodnutí. Po pádu. Ne proto, že by byly příjemné. Ale protože nás donutily něco pochopit.

Co když chyba není nepřítel?

Co když chyba není důkaz, že jste selhali?

Co když je důkaz, že jste něco zkusili?

Co když je důkaz, že jste vykročili?

Co když je důkaz, že žijete?

Protože jediný člověk, který nikdy neudělá chybu, je ten, který nikdy nic neudělá.

Co můžeme objevit v Životní mapě?

Když se člověk bojí udělat chybu, často neřeší současnost. Řeší starý příběh. Starý pocit. Starou zkušenost.

V Životní mapě se můžeme podívat na otázky:

• Kdy jsem se naučil, že chyba je nebezpečná?
• Kdo mě hodnotil?
• Komu jsem se snažil zavděčit?
• Kdy jsem uvěřil, že musím být dokonalý?
• Co se stane, když konečně dovolím sám sobě být jen člověkem?

Protože skutečné sebevědomí nevzniká ve chvíli, kdy už chyby neděláme. Skutečné sebevědomí vzniká ve chvíli, kdy víme, že je zvládneme.

A že naše hodnota nezávisí na tom, kolikrát spadneme. 

Ale na tom, kolikrát se dokážeme zvednout...