Období dítěte kolem 1 roku

👶 1 rok – věk, kdy se učíme, jestli jsme vůbec vítaní

V prvním roce života si ještě nic nepamatujeme.
Ale právě tehdy se ukládají ty nejhlubší programy o tom, kdo jsme – a jestli jsme přijímaní.

Je to období, kdy dítě přijímá svět. A přijímá sebe skrze to, jak je přijímáno.
A i když se rodič snaží, nemusí to vždy dorazit tak, jak to dítě potřebuje cítit.

🤲 Období přijetí – co to znamená?

V prvním roce života je dítě plně závislé.
Neporovnává. Nepřemýšlí. Jen cítí.

Cítí, jestli:

• je vítané, milované

• je s ním někdo v kontaktu

• ho někdo vidí, slyší, vnímá a rozumí mu – takové, jaké je

V ideálním případě rodič dává – pozornost, dotek, péči – a dítě může bezpečně přijímat.

Tím vzniká základní důvěra v život, vztah k sobě, i vztah k druhým.

💔 Když se nepřijetí zapíše

Ale ne vždy to funguje. A ne vždy to musí být "vina" rodiče.

🧠 Dítě potřebuje, aby se jeho vnitřní realita potkala s realitou rodiče.
Nestačí jen snaha – musí to k němu opravdu dorazit.

Když se tak nestane, dítě (byť nevědomě) vyhodnotí:
"Nejsem dost. Nejsem vítaný. Nezajímám nikoho."

A začíná se přizpůsobovat, aby si "zájem" zasloužilo.

🧍 Dvě reakce na vnitřní nepřijetí

Dítě pak může zareagovat dvěma způsoby – oba jsou pokusem, jak přežít:

1. AKTIVNÍ typ:

– neustále na sebe upozorňuje
– "dolejzá", bývá hlučné, někdy až agresivní
– snaží se získat pozornost za každou cenu

2. PASIVNÍ typ:

– uzavírá se, pozoruje z povzdálí
– nechce být na obtíž
– navenek "hodné dítě", uvnitř ale osamělé

Obě reakce vedou ke stejnému pocitu:
👉 "Musím být někým jiným, abych byl milovaný."

🚨 Rizika v dospělosti

Lidé, kteří v dětství nezažili hluboké přijetí:

• mají strach z odmítnutí

• podvědomě se vylučují z kolektivu

• bojkotují vztahy nebo se jich příliš drží

• často se stanou závislými – na pozornosti, na osobách, na vztazích

• někdy přijímají i zneužívání (psychické, emoční nebo fyzické), protože to vnímají jako alespoň nějaký zájem.

Takoví lidé často neřeknou, co se jim děje – mají pocit, že by o ten zájem přišli.

🧩 Co s tím? (Ano, dá se to změnit)

Pokud v dospělosti zjistíte, že máte:

• problém přijímat lásku

• neustálou potřebu být někým pro druhé

• nebo strach z odmítnutí 

možná se to odehrálo už v tom prvním roce.

Metoda Životních map® nám umožňuje se k těmto momentům vrátit.
🧠 Ne přes paměť – ale přes pocity, symboly a hlubší vrstvy vědomí.
V mapě klient sám pozná, že tam ten vzorec je.
A že je možné znovu sebe přijmout – i jako dospělý.

💬 Závěrem?

Přijetí není slovo.
Přijetí je zážitek, že jsem vítaný, milovaný, viděný.

A pokud se to nestalo v prvním roce, neznamená to, že je pozdě.
Znám mnoho dospělých, kteří to v sobě znovu našli – a poprvé v životě mohli říct:
👉 "Jsem v pořádku. Mám právo tu být."

Chceš se na to podívat i u sebe nebo svého dítěte? Jsem tu pro tebe – ráda tě mapou provedu. 💛