Tetování. Obrázek na těle, nebo výkladní skříň našeho příběhu?

Někdy je tetování prostě tetování.

• Líbí se mi obrázek.
• Líbí se mi styl.
• Chci ho na svém těle.
• Tečka.

Ale co když někdy není?

Co když si na kůži nedáváme jen to, co se nám líbí, ale také něco z toho, kým chceme být, co jsme prožili, co nechceme ztratit nebo jak chceme, aby nás viděli ostatní?

Tetování je zvláštní věc.

Oblečení večer sundáme. Účes změníme. Fotku na sociální síti smažeme.

Ale tetování si necháváme.

A tak mě napadá:

• Proč právě tento symbol?
• Proč právě toto slovo?
• Proč právě tento člověk?
• A proč jsem potřeboval mít ho navždy na těle?

Nechci hledat univerzální významy tetování. Pojďme si s nimi jen chvíli hrát.

Lebky, kostry, smrt, temnota

Co když se mi prostě líbí?

Ale co když také říkám: "Drž si odstup."

Co když moje tělo vysílá sílu, tvrdost, nebezpečí nebo nedostupnost, protože přesně tak potřebuji působit?

A co když se pod tím schovává člověk, který po kontaktu naopak zoufale touží?

Co když nechci, aby někdo poznal, jak snadno mě může zranit?

Co když jsem si vytvořil obraz člověka, ke kterému se jen tak někdo nepřiblíží?

A potom večer sedím doma a přemýšlím, proč se ke mně nikdo nepřibližuje.

**Co když neodrazuji svět? Co když tím nejvíc odstrkuji sám sebe od toho, po čem ve skutečnosti toužím?**

Datum narození dítěte nebo někoho blízkého

Krásná vzpomínka. Člověk, kterého miluji, je symbolicky pořád se mnou.

Ale co když je za tím ještě něco?

Co když potřebuji světu ukázat: "Rodina je pro mě všechno."

A co když je zajímavé podívat se, jestli to tak skutečně žiju?

• Jsem s těmi lidmi?
• Znám jejich svět?
• Poslouchám je?
• Mám na ně čas?
• Nebo nosím jejich datum na předloktí, ale v našem skutečném vztahu už dlouho něco chybí?

A ještě jiná možnost:

• Co když toho člověka potřebuji mít u sebe až příliš?
• Co když bez něj nevím, kdo jsem?
• Co když jeho nálada určuje moji náladu, jeho život zaměstnává moji hlavu a jeho potřeby jsou pro mě důležitější než moje vlastní?
• **Je to připomínka lásky? Nebo bych se mohl zeptat i na to, kde v tom vztahu končí on a začínám já?**

Jméno partnera

Co když je to jen:"Miluju tě a chci tě mít na sobě."

A co když ne?

Co když potřebuji vztah zpečetit?

Pojistit?

Potvrdit?

Co když potřebuju sobě nebo světu dokázat: "My dva patříme k sobě."

A proč to potřebuji mít napsané na těle?

Co když je pod velkým gestem velká jistota.

Ale co když je pod ním naopak velký strach ze ztráty?

Co když člověka nechci jen milovat.

Co když ho potřebuji vlastnit, držet, neztratit?

A co když se bojím otázky: "Kdo budu, když jednou nebudeš vedle mě?"

Lev, vlk, tygr a další symboly síly

Síla. Odvaha. Samostatnost. Bojovník.

Možná přesně to pro mě ten symbol znamená.

Ale co když si na tělo dávám právě to, co mi uvnitř chybí?

Co když lev není zpráva: "Jsem silný."

ale: "Potřebuji se cítit silný."

Co když vlk není moje samostatnost, ale příběh člověka, který se naučil nikoho nepotřebovat, protože když někoho potřeboval, nebyl tam?

Co když "jdu sám" není svoboda?

Co když jsem se jen naučil být sám?

Křídla, ptáci, motýli

Svoboda.

Proměna.

Odletět.

Začít znovu.

Krásné symboly.

Ale právě proto bych se možná zeptal: Od čeho potřebuji odletět?

Co když toužím po svobodě proto, že se někde cítím uvězněný?

• Ve vztahu?
• V rodině?
• V práci?
• Ve vlastní roli?
• Ve způsobu života, který jsem si kdysi vybral a dnes už mi nesedí?

A co když mám svobodu vytetovanou na těle, ale ve skutečném životě si ji vůbec nedovolím?

Srdce, nekonečno, "family", "love"

Co když je to jednoduše vyjádření toho nejdůležitějšího?

A co když je to také výkladní skříň? Takhle chci, abyste mě viděli.

Jako člověka, pro kterého je rodina na prvním místě.

Jako milujícího partnera.

Jako člověka plného lásky.

A potom by možná stálo za to na chvíli zapomenout na tetování a podívat se domů.

Jak vypadá moje láska v obyčejné úterý večer?

• Jak mluvím s partnerem?
• Jak mluvím s dětmi?
• Umím obejmout?
• Umím se omluvit?
• Umím být přítomný?

Protože něco jiného je mít napsáno FAMILY přes celé předloktí.

A něco jiného je rodinu skutečně žít.

Citáty: "Never give up", "Be strong", "Believe"…

Co když je to věta, která mě provází?

A co když si ji potřebuji připomínat právě proto, že její opak znám až příliš dobře?

"Buď silný." Co když jsem celý život neměl dovoleno být slabý?

"Nikdy se nevzdávej." Co když neumím přestat ani tehdy, když mě něco ničí?

"Věř." Co když jsem důvěru mnohokrát ztratil?

Možná si někdy na tělo nepíšeme to, co jsme.

Možná si na něj píšeme to, co potřebujeme slyšet.

Jména nebo portréty zemřelých

Tady bych byl obzvlášť opatrný.

Může to být krásný způsob vzpomínky a pokračujícího vztahu s člověkem, který zemřel.

Ale i tady se můžeme ptát.

• Co když ho potřebuji mít pořád u sebe?
• Co když se bojím, že když ho pustím, zradím ho?
• Co když mám pocit, že přestat truchlit znamená přestat milovat?
• Co když si nedovoluji pokračovat ve vlastním životě?

Neznamená to, že tetování je problém.

Možná jen otevřelo dveře k otázce: "Jaké místo má tento člověk v mém životě dnes?"

A co tetování přes jizvu?

Možná je to estetika.

Možná nechci jizvu vidět.

Možná jsem z ní udělal něco krásného.

A možná je to jeden z nejsilnějších příběhů, které na těle můžeme nést.

Co když nechci vymazat to, co se stalo, ale potřebuji tomu dát nový význam?

Co když jsem vzal něco, za co jsem se styděl, a rozhodl se: "Tohle je také moje část."

Pak už tetování nemusí být maskou. Možná je naopak přijetím.

A co máte na těle vy?

Nechci tímhle textem říct, že z obrázku na těle dokážeme přečíst člověka.

Nedokážeme. (Možná ano, pokud se dobře zeptáme.)

Stejné tetování může mít pro deset lidí deset naprosto odlišných významů.

A někdy nebude mít hlubší význam vůbec žádný.

Ale právě proto mě nezajímá otázka: "Co znamená tetování vlka?"

Mnohem zajímavější je: "Co znamená tenhle vlk právě pro vás?"

Proč jste si vybrali právě jeho?

V jakém období vašeho života vznikl?

Co jste tehdy prožívali?

Co jste chtěli uchovat?

Co jste chtěli ukázat?

Co jste chtěli zakrýt?

Co jste potřebovali připomínat sami sobě?

A kdybyste si stejné tetování vybírali dnes…

vybrali byste si ho znovu?

Možná je tetování jen ozdoba.

Možná vzpomínka.

Možná jizva proměněná v obraz.

Možná výkladní skříň.

Možná brnění.

Možná vzkaz světu.

A možná je to vzkaz člověku, který se na něj dívá ze všech lidí nejčastěji.

Sobě.