Sebeidentifikace a proč je důležitá?

Identifikace = "Kdo vlastně jsem? A proč na tom záleží?"

(vychází hlavně z Pfeifer, McAdams, Branje, Martin)

Co říká věda:
Mozek má období, kdy si víc než jindy skládá obrázek o sobě. Nejvýraznější je to v pubertě, ale pokračuje to celý život. Identita se tvoří prožitky, vztahy, bolestí, úspěchem i tím, co o sobě člověk říká.

Přeloženo do lidštiny:
Člověk potřebuje vědět, kdo je.
Ne proto, aby to dobře vypadalo na Instagramu, ale aby měl v životě kotvu.
Když nevíš, kdo jsi, snadno tě zdupe jakákoliv autorita, partner, parta nebo životní průšvih.
Když víš, kdo jsi, svět tě pořád může převálcovat, ale ty se zvedneš.

Klíčové myšlenky:

• Identita se tvoří hlavně v dětství a dospívání, ale upravuje se celý život.

• Člověk potřebuje dvě věci:

  1. Poznat se – jaký jsem, co chci, co nechci.

  2. Rozhodnout se – stojím si za tím?

• Bez identity člověk přebírá roli, kterou mu dají ostatní: "hodná holka", "problémový kluk", "ta, co všechno zvládne", "ten, co nic nedokáže".

• Pevnější identita = lepší psychická pohoda a odolnost.

2) Sebepřijetí = "Jsem v pořádku, i když nejsem dokonalý."

(vychází z Klussman, Wałejko, Tibubos, Ruan, Yao)

Co říká věda:
Sebepřijetí je základní stavební kámen duševního zdraví.
Ne sebedůvěra.
Ne sebevědomí.
Ne pozitivní myšlení.
Sebepřijetí = být ochotný vidět sebe reálně a přesto si říct: "Jsem dost."

Přeloženo do lidštiny:
Lidi mají často pocit, že se mohou mít rádi až poté, co budou hubenější, úspěšnější, klidnější, lepší rodiče, méně chybující.
Věda říká opak:
Když se přijmeš, teprve pak máš sílu měnit věci, které měnit chceš.

Klíčové myšlenky:

• Sebepřijetí snižuje úzkosti, deprese a vnitřní tlak.

• Je to ochranný štít proti porovnávání se s ostatními.

• Lidi, kteří se přijímají, mají zdravější vztahy, protože se nesnaží neustále dokazovat vlastní hodnotu.

• Sebepřijetí není rezignace – je to startovní čára.

Self-connection = "Poznávám se – přijímám se – žiju podle sebe"

(vychází z Klussman)

Článek říká, že zdravý vztah k sobě má tři části:

1. Uvědomění – vidím pravdu o sobě bez zkreslení.

2. Přijetí – nejsem na sebe hyena.

3. Jednání v souladu se sebou – žiju tak, aby to bylo moje, ne cizí.

Přeloženo do lidštiny:
Když něco o sobě zjistíš, máš tři možnosti:

• popřít to,

• stydět se za to,

• nebo s tím začít žít.

Třetí možnost je ta léčivá.

4) Jak vznikají problémy s identitou (adolescenti, dospělí, kdokoliv)

(vychází z Ruan, Branje, adolescentní studie)

Když se dítě nebo dospělý nepřijímá nebo se nezná, děje se:

• bere vážně každé odmítnutí

• podléhá partě / partnerovi / autoritám

• bojuje s porovnáváním

• má pocit, že nepatří nikam

• neví, co chce a jen reaguje

• snadno spadne do úzkostí a depresí

• jede život na výkon, ne na pravdu

Přeloženo:
Život bez identity je jako jízda v autě bez volantu. Jedeš, ale neřídíš.

5) Co pomáhá identitě a sebepřijetí (vědecké závěry)

(vychází z více studií)

Znovu přeloženo do lidštiny:

• Mluvit o sobě pravdivě – ne hezky, pravdivě.

• Odhazovat očekávání, která nejsou moje.

• Chápat své chyby jako informaci, ne jako rozsudek.

• Mít kolem sebe lidi, kteří mě vidí reálně, ne podle svých potřeb.

• Naučit se stát si za sebou – i když jsem nejistý.

• Dát si dovolení být nedokonalý člověk.

• Přestat se porovnávat s ideály, které neexistují ani v realitě, ani v časopisech.

6) Nejjednodušší definice identifikace a přijetí

Identifikace = poznám, kdo jsem.
Přijetí = dovolím si tím být.

Identifikace bez přijetí bolí.
Přijetí bez identifikace je prázdné.
Spolu tvoří vnitřní klid.

7) A úplně, úplně lidsky na závěr:

Člověk začne dýchat, až když přestane předstírat, že je někdo jiný. A přesně to potvrzuje i věda.