Komunikační typy 

Nehážeme po sobě schválnosti. Jen mluvíme jinými jazyky. 

Pocit mluví přes prožívání a pocity

Rozum přes data a proces

Obraz přes představy a vize

Sluch přes zvuk a slova

Když ten druhý nerozumí, není "proti nám" – jen slyší jinou melodii. Bez znalosti typů se míjíme, i kdybychom se snažili sebevíc. Se znalostí typů konečně odemykáme porozumění doma, ve škole i v práci.

Neznalost komunikačních typů způsobuje trvalé nedorozumění. Partner slyší kritiku, kde druhý myslí péči. Dítě mlčí, protože nedostalo správný klíč. Kolega "ignoruje", ve skutečnosti jen potřebuje jiný vstup.

Znát svůj typ a typy lidí kolem nás je praktická dovednost, ne nálepka. Ušetří hádky, míjí se méně lásky a roste důvěra.

Každý typ slyší na jiné komunikační spojky. Pokud dítěti nebo dospělému se nedostává komunikace dle jeho typu, necítí se přijaté. Komunikace začíná váznout až s vámi nakonec mluvit přestane.

Pro koho je práce s komunikačními typy vhodná

Pro rodiče
Pomáhá porozumět dětem – proč reagují jinak, než čekáme, proč se uzavírají nebo zlobí.
Když rodič pozná, jak jeho dítě vnímá svět, dokáže s ním mluvit způsobem, který nebolí a posiluje vztah.

Pro partnery
Ukazuje, že se často nehádáme kvůli problémům, ale kvůli jinému způsobu vnímání.
Znalost typů pomáhá překládat mezi "logikou" a "pocitem", mezi "rychlým obrazem" a "potřebou klidu".
Díky tomu se z hádek stávají rozhovory a z nepochopení znovu vzniká blízkost.

Pro učitele a vychovatele
Umožňuje lépe číst děti ve třídě, chápat jejich reakce a přizpůsobit výuku tak, aby každé dítě mělo šanci uspět – podle svého způsobu vnímání světa.

Pro pracovní týmy a kolektivy
Zlepšuje komunikaci, snižuje konflikty a pomáhá pochopit, že rozdílnost není problém, ale síla.
Když lidé znají své typy, dokážou spolupracovat, místo aby se neustále vysilovali vysvětlováním.

Pro každého, kdo chce porozumět sobě
Kdo rozumí sobě, rozumí i druhým.
Znalost komunikačního typu přináší klid, sebejistotu a respekt — k sobě i k ostatním.

Příklad:

Obrazová matka vs pocitové dítě

Každý den matka vytváří tlak netrpělivosti na pocitové dítě. Nestíhá, chce to mít dokonalé a podle sebe. Dítě ale vnímá pouze nepříjemný tlak, který se na něj valí. Začne se uzavírat a buď půjde do pasivity (přepíše se a poslouchá na slovo, je bez názoru) nebo do aktivity (agresivita, nadávky, křik, vzdor). Pokud budete vědět, jak máte se svým dítětem mluvit, začínáte rozvolňovat atmosféru. To samé ale musí pochopit vaše dítě, jakým typem jste vy a pochopit oba směry komunikace. Potom už nic nebrání k vybudování lepšího vztahu a vykomunikování mnoha situací. Pochopením sebe a ostatních typů, otypováním členů rodiny, se budete cítit přijati všichni. Budete vědět, kdo jak funguje a co potřebuje. V rodině zavládne příjemnější atmosféra. 

Uvidíte a uslyšíte brzy změnu v komunikaci, společně se pochopíte.