Životní mapa: Prolomení rodinné bubliny

Každý člověk žije ve své vlastní bublině – v bublině hořkosti, zranění, naučených vzorců chování a strategií, jak přežít ve své rodině i ve světě. 

Z této bubliny je těžké vystoupit, protože iluzorní závěsy, které nás obklopují, zároveň chrání naše staré jistoty. Místo skutečného řešení pak často saháme po práškách, alkoholu, cigaretách nebo jiných látkách, jen abychom necítili bolest a zmatek. 

Životní mapa tyto závěsy postupně rozpouští a jemně, ale neúprosně začíná ukazovat pravdu.

Pomáhá vidět souvislosti, pochopit, proč se určité věci dějí, odkud se berou naše reakce a jak můžeme krok za krokem měnit svůj život. 

Není to rychlá zkratka, ale bezpečný proces, ve kterém se člověk učí dívat na sebe i druhé s větším porozuměním a odpovědností.

Projít cyklem Životních map je například pro čtyřicetiletého člověka minimálně rok postupné práce. Z mé osobní praxe se mi nejlépe pracuje s klientem ve věku 20–25 let, kdy je ještě více nakloněný změnám. Starší ročníky si často za každou cenu drží svou bublinu a nechtějí ji měnit, i když se jim v ní už velmi těžko dýchá i žije. Práce je běh na delší dobu a je o to náročnější.

Životní mapa je ale i dobrým nástrojem pro objevení toho, co se děje ve vašem dítěti. Stoprocentně bude opakovat vaše vzorce chování.  V mapě se dá najít možné směřování člověka k závislostem - k drogám nebo vztahovým závislostem. 

Pokud vykročíte do cyklu map jako rodič, budete vidět a vnímat, jak vaše vztahy s dítětem budou jednodušší a více uvolněnější. Sama mám dvě děti a vím, jak dokáží mnohokrát "kousnout". Předtím jsem nevěděla, ale teď vím jakým komunikačním jazykem na ně mluvit.